top of page

ROZHOVOR | Šampion šampionů je odměna za tvrdou dřinu

Writer's picture: Pavlína PíchováPavlína Píchová

Šampion šampionů je třešničkou na dortu každé výstavní sezóny. Sejdou se nejlepší psi všech plemen, z nichž rozhodčí vyberou absolutního vítěze. Do našeho rozhovoru přijaly pozvání tři dámy, které stály za vítěznými psy a radovaly se z BEST IN SHOW Šampiona Šampionů v posledních třech letech.


Každá z oslovených žen je zároveň chovatelkou, majitelkou i handlerkou vítězného psa, což nebývá vždy pravidlem. Za jejich snovým titulem se skrývají desetiletí práce a já si moc vážím toho, že s námi své zkušenosti otevřeně sdílejí. Dočtete se, jak své psy na výstavy připravují, na co dbají při prezentaci v kruhu, jakou roli hraje štěstí a upřímná kritika nebo jak se změnil zájem o jejich chov po vítězství.


Nedávno jsme také psaly, jak se i nám v Top Dog Handling podařilo 3x vyhrát BEST IN SHOW na ŠŠ, poprvé před deseti lety. Nevynechaly jsme ani naše doporučení, jak se k takovému úspěchu lze dostat.


Dnes pokračujeme know-how od Terezy Šubertové, Gabriely Benedekové a Katky Seidlové. Pojďme si je představit.


 

Tereza Šubertová | CHS Kní-York 

Tereza začínala v roce 2002 soutěží dítě a pes, dnes je fotografkou a profesionální handlerkou (TDH) s těmi nejvyššími tituly na kontě. Její maminka Petra se od roku 1995 úspěšně věnuje chovu pšeničných teriérů pod názvem CHS Kní-York.


Tereza & Fibich
Tereza & Fibich

BIS Šampion šampionů 2023 

BIS, SBIS, WW’20, WW’21, EJW

CH Int/ESP/ITA/DK/CZ/SLO/SK/PL/A/CRO/LT/HU  

Flare Kní-York z Tržiště

irský jemnosrstý pšeničný teriér


 

Gabriela Benedeková | CHS New Knights Faundland

Gabriela se většinu života točí okolo zvířat. Novofundlandské psy chová od roku 2014, věnuje se jim na 100 % a kromě toho je odbornicí na grooming.


Gabriela & Broso
Gabriela & Broso

BIS Šampion šampionů 2022

Supreme BIS, BIS, JBIS

CH Int/CZ/RO/SK/SRB, GCH CZ/RO/SK/SRB, SHOW CH SK, JCH CZ/DK/H/SK/SRB/KNFP/ 

New Knights Faundland Asombroso Only

newfoundland


 

Katka Seidlová | CHS Shamanrock

Shamanrock je značka úspěchu od roku 1990 - jejich psi vyhrávají v Evropě, USA nebo na Crufts. Katka i její maminka jsou navíc rozhodčí exteriéru.


Katka & Dobby
Katka & Dobby

BIS Šampion šampionů 2021

WW, WJW, BIS, BISS

U Can Expect To Be Free Shamanrock

aljašský malamut



Jdeme na to! Jak vzpomínáte na svou velkou výhru?


Tereza: 

Upřímně? Ještě teď nemůžu uvěřit, že jsme vyhráli titul Best in Show s irským jemnosrstým pšeničným teriérem na tak prestižní výstavě. Byl to velmi emotivní moment, plný slz dojetí, na který budeme navždy vzpomínat. Úžasná byla také podpora našich přátel.  Zpětně to vnímám jako odměnu za všechny ty roky, které se tomuto plemeni s mou mamkou věnujeme.



Gabriela: 

Na výhru ŠŠ spomínam veľmi často, myslím si že toto je sen každého chovateľa. Pre mňa to bola naozaj veľká výhra, pretože Broso je môj odchov. Videá a fotografie mám uložené, niekedy si video pustím a vždy ma to dojme. 😊


Katka: 

Byl to skvělý den! Jeden z těch, na který si vzpomenete a vnitřně se ujistíte „opravdu se to stalo“. Bylo to poprvé, kdy se nám podařilo vyhrát ŠŠ v České republice, po téměř 35 letech chovu malamutů. Moc mě potěšilo, kolik přátel nás ten den přijelo podpořit a byli tam s námi. Toho si moc cením a děkuji jim za to.



Každý Šampion šampionů musí mít něco jedinečného, čím si získá rozhodčí i publikum. Co má ten váš?


Gabriela: 

Myslím si, že v prvom rade by mal spĺňať štandard daného jedinca. Broso mal na ŠŠ iba 16-nast mesiacov, čo je u takého obrieho plemena stále mladučký pes, ktorý sa vyplní cca v dvoch rokoch. Je to také individuálne, celkovo sa pekne predviedol a ustál to tam. Jedinečný je každý pes pre svojich majiteľov a chovateľov.


Katka: 

Z pohledu rozhodčích si troufám říct, že Dobbyho největší přednost je jeho pohyb. Jako chovatel a vystavovatel si nesmírně vážím jeho temperamentu. Prakticky si nepamatuji moment, kdy by byl znuděný, nebo ho něco nebavilo.


Vystavuji již dlouho a pes s takovým temperament je snem každého chovatele a hlavně vystavovatele. Jde do všeho naplno a perfektně se s ním pracuje. Je poměrně jedno, jestli je to výstavní kruh, nebo jsou to závody. Na druhou stranu zase musím uznat, že občas je jeho vystavování jako krotit draka... A zrovna den ŠŠ byl jeden z těch dnů, kdy jsem si říkala, že bych uvítala trochu klidnějšího psa. 😊


Už pár týdnů před šampionem byl v plném tréninku na závodní sezónu a zrovna ve finálním výběru se rozhodl předvádět zkušenosti nabyté tréninkem. Z čehož jsem já jako vystavovatel byla zhroucená, ale rozhodčí oceňovali jeho temperament a plné nasazení po celém náročném dni. 


Tereza: 

Fibich je bezesporu výjimečná představitelka svého plemene co se exteriéru a temperamentu týká. Má to, čemu se říká wow faktor, což nelze naučit, nýbrž se s tím pes musí narodit. Mít na vodítku takového psa je pro každého vystavovatele neskutečná radost. Věřím, že její největší předností je bezpochyby to, jak si výstavy užívá a jak dokáže zazářit v pohybu. Její dynamický pohyb s velkým rozsahem a kvalita srsti, která je pro toto plemeno tolik typická, jsou dva hlavní faktory, které rozhodčí často vyzdvihují při jejím hodnocení. 




Co vám běželo hlavou těsně před vyhlášením? Měly jste svého favorita?


Tereza: 

Naděje umírá poslední, ale když vyhlásili 3. místo, ze kterého jsem mimochodem měla radost, jako kdyby vyhlásili nás, protože to byl gordon setr mých skvělých přátel, už jsem nedoufala, že by se Fibich umístila. Všichni vítězové skupin byli velmi kvalitní, takže mým favoritem byl prakticky kdokoliv jiný než my. Titul BIS se totiž doposud pšeničnému teriérovi v Čechách na žádné národní ani mezinárodní výstavě nepodařilo vyhrát, natož na ŠŠ… o to neuvěřitelnější bylo, když vyhlásili jako vítěze právě Fibich. 


Katka: 

Můj favorit byl jednoznačně whippet, který byl moc hezký a skvěle vystavován. Rozhodně jsem si nemyslela, že bychom měli šanci na vítězství. Konkurence byla opravdu velká a ve finálním výběru byli nádherní představitelé svých plemen.

 

Gabriela: 

Už keď som išla na ŠŠ som si hovorila, keby sa podarilo aspoň sa umiestniť na bedňi v skupine krásny úspech pre nás, ale vyhrať ŠŠ to som naozaj nečakala. Keď sme vyhrali skupinu, už vtedy som bola neskutočné štastná, pretože ako som spomínala v deň výstavy mal iba 16-násť mesiacov. Finále, kde stali všetci víťazovia z FCI skupín som vôbec nerozmýšľala, že kto bude prvý, druhý… Proste ja som si to užívala a sústredila som sa na svojho psa. O to väčší šok prišiel, keď vyhlásili BIS ŠŠ práve Brosa! 😊



Teď se vrátíme na úplný začátek. Jaká chovatelská práce se za takovým úspěchem skrývá?


Katka: 

Moc mě tato otázka těší, protože konkrétně za Dobbym je opravdu výborná chovatelská práce několika chovatelů z celého světa. Pod jeho jménem jsme podepsáni my, ale každý jeho úspěch je současně odměnou za dlouholetou práci a spolupráci s chovateli po celém světě.


Dlouhodobě jsme si uvědomovala, že se musíme zaměřit na rozšíření našeho chovu. Kam jinam zamířit než do země původu.

Pravidelně jsme létali do USA, kde jsem okukovala nejlepší jedince a dělala si vlastní názor. 

Věděla jsem, že máme kvalitní a zdravé feny, ale byla jsem si naprosto objektivně vědoma toho, co musím zlepšit. Rozhodla jsem se tedy rozvíjet spolupráci s chovateli, kteří chovají aljašské malamuty desítky let. O co větší bylo moje překvapení, když jsem se setkala s naprosto krásnou a upřímnou kritikou jejich vlastních jedinců, a čeho si považuji nejvíce, je upřímnost, kterou v chovu tito lidé mají.


Domluvili jsme se na dovozu vybraných jedinců a všichni jsou nebo budou plánovaně velikým obohacením našeho chovu. Mnoho z těchto vybraných jedinců je již po smrti, a tak se vždy spoléháme na inseminaci. Dobby je synem velmi úspěšného amerického samce, který byl v době inseminace patnáct let po smrti. Velmi si vážím, že jsme jediní chovatelé v Evropě, komu bylo sperma jeho otce posláno.


Když se podívám retrospektivně, tak se vůbec divím, že tu dnes Dobby je.

Zdolávat uzavřené hranice s Německem v době první vlny covidu kvůli inseminaci žádalo velkou dávku odvahy a štěstí.

Německý pan doktor absolutně nevěřil, že se k němu dostaneme, než jsem na něj mávala na terase jeho kliniky. Ale odvaha nám chovatelům nechybí, hlavně když jde o dlouhodobě plánovaný záměr. To mi jistě všichni chovatelé potvrdí.


Dobby se narodil jako jediné štěně. Vždy zvažuji, zda říct „bohužel“ nebo „bohudíky“... 😊 Ale ono je to potřeba vidět naprosto racionálně, jak by to mělo být chovateli vlastní. Jedno štěně je prostě velká šance, že se vaše chovatelské plány zhroutí a vy s nimi. Nám se to naštěstí povedlo a jako jedináček vydá za naprosto plnohodnotný vrh, co do aktivity tak i úspěchů. 


Tereza: 

Upřímně, odpověď na tuto otázku by vydala na několik knižních vydání. Fibich je výsledkem tvrdé práce všech chovatelů, kteří odchovali psy, kteří jsou součástí jejího rodokmenu. Kvalitní a zdravý chov je umění a genetika je mocná čarodějka, bez širokých znalostí a také trochy štěstí by se člověk neobešel. Fibich jsme si brali za krytí s naším psem, vybrat štěně bylo těžké, protože vrh byl velmi vyrovnaný. 



Jak vybrat to nejlepší štěně z vrhu v rámci jedné návštěvy? Chtěla bych říct, že to chce léta praxe, kdy máte nakoukaných spoustu štěňat i to, co z nich následně vyrostlo, ale není tomu vždycky tak. Z nejmenší fenky může vyrůst největší fena z vrhu, z nejvíce zaúhleného štěněte může vyrůst pes se strmým úhlením atd.

Samozřejmě dobré oko na exteriér a povahové rysy při výběru nejlepšího štěněte pomohou, ale člověk nikdy neví.

Přesně proto zmiňuji o pár řádků výše ono štěstí. 



Nicméně mým doporučením je ctít standard, spolupracovat s ostatními chovateli a při výběru štěněte/krycího psa upozadit vlastní ego nebo antipatie. V neposlední řadě být nejvíce kritický na vlastní psy a nenechat se unést úspěchem jednoho psa, začít od znova, pokud je to potřeba, „sedět v rodokmenech“, neustále se učit a neusnout na vavřínech. Aneb jak říká můj drahý přítel Vlasto Vojtek:

„Není těžké se dostat na vrchol, mnohem těžší je se na něm celé ty roky udržet.” 

Což je tak pravdivé, až z toho mrazí.


Gabriela: 

Je to naozaj tvrdá drina, čo sa týka kvalitného chovu. Obyčajný ľudia nemajú ani predstavu, čo obnáša taká dobrá chovateľská práca. To nie je len deň pred výstavou upraviť psa a vybehnúť si pre veľký pohár.


Od úplného začiatku výber kvalitného krycieho psa, kvalitnú suku, potom vybrať to pekné šteniatko podľa vás, zdravotné veci, aby všetko bolo ok, výstavy, starostlivosť od rána do večera okolo chovu, starostlivosť pravidelná o srsť, kvalitne granule, doplnky a zdať sa všetkých ostatných veci, čo ste predtým brali ako samozrejmosť. A tak isto financie, pretože toto je je naozaj drahý koníček.



Chovatelům vyšly plány a máme štěně se skvělými předpoklady. Jak jste se společně připravovali na výstavní kariéru?


Tereza: 

Fibich absolvovala svou první výstavu na Slovensku již ve třídě štěňat, takže první zkušenosti s výstavním prostředím získávala velmi brzy. V té době v mém okolí nebyly žádné kurzy handlingu (které jsou mimochodem výborné na socializaci), takže jsem pro začátek zvolila menší klubovou výstavu ve venkovním prostředí. Fibich hned na první výstavě dokázala získat BIS Baby a tak rozjela stylově svou výstavní kariéru. Začít štěně socializovat a trénovat na výstavy velmi brzy je základ. 



Po prvním hárání nastaly, jak už to s tvrdohlavými teriéry občas bývá, nějaké komplikace - aneb co nám doposud šlo, to nám najednou nešlo, a co nevadilo, najednou vadilo. Takže cesta k její prezentaci, co můžete nyní vidět v kruhu, byla opravdu dlouhá a komplikovaná, ale pravidelnými tréninky a pozitivní motivací lze vše zvládnout. A když se člověk ohlédne, těší ho ten neuvěřitelný pokrok, který se svým psem dokázal zvládnout..



Gabriela: 

Od začiatku môjho vystavovania, teda čo sa venujem už bude 10 rokov, som si vystavovala svojich psov ja. Úplne začiatky som bola na par hodínach handlingu a potom už všetko išlo tak samo, každá výstava je tréning pre psa aj pre mňa. Veľa som sledovala na internete a učila som sa. Pri venčení som vždy chvíľu cvičila, pri hre so psom, alebo som si na hodinu prenajala halu a každé šteniatko učím a pripravujem na vystavovanie. A s Brosom som vybehala pred ŠŠ dosť vystav, takže sme boli zohraná dvojka 😊


Katka: 

Věděla jsem, že máme doma jedinečné zvíře a nesmíme podcenit socializaci a spoustu dalších věcí, které štěně malamuta musí poznat, aby bylo v tak vyrovnané povaze, jako je on. Malamut je velmi specifický na trénink a my začínáme poměrně brzy. Vše, co by měl malamut zvládat v životě, musí potkat, nebo umět nejdéle do osmi měsíců věku. Troufám si říct, že pokud se do tohoto věku řádně nevěnujete socializaci a učení, tak je pro vás život s malamutem dost náročný.


Myslím, že každý majitel našich štěňat vám potvrdí, že při odběru od nás odchází naprosto socializovaný jedinec. Všechna štěňata jsou zvyklá na základní povely a pak koupání, fénování, zvládají stát na free atd. Už z praktického hlediska - se štěnětem se pracuje mnohem lépe, než se čtyřicetikilovým psem. Současně je pro mě mnohem jednodušší učit stěně všem věcem v domácím prostředí, kde mají zbylou smečku a hlavně mámu.



Pravidelně chodím na tréninky handlingu (minimálně 1x týdně), kde záměrně vyhledávám velké skupiny psů. Ve větší skupině si trénuji i sama a dbám na to, aby se psi nezačali nudit. Je to simulace velkých výstav, kde v kruhu strávíte dost času a neustále psa rovnáte atd. Na hodiny chodím vždy s jedním psem. Každého psa trénuji samostatně. Každá hodina je tedy čas plně věnovaný danému jedinci, což ve větší smečce (osm psů) dělá divy. Všechny učím postoj rovnáním ruky a samozřejmě i free postoj.


Nejtěžší tréninkovou částí jsou free postoje a aby pes běžel před vámi na napnutém vodítku. Na free postoj nevyužívám nic speciálního, ale minimálně 2-3x za týden to zkoušíme na zahradě bez vodítka. Maximálně trénuji 5 minut a vždy skončím s tím, že se poslední povel musí podařit.


Mnohem těžší je psa naučit běžet na napnutém vodítku před vámi. To se opravdu nedá trénovat téměř nikde jinde, než v hodinách, nebo na výstavách. Minimálně deset výstav mi trvá, než si dovolím je pustit při pohybu, nebo free postoji. Hodně jsem se naučila od amerických handlerů a pochopila jsem, že celé roky jsem špatně pracovala s levou rukou při pohybu psa. Zbytečně jsem se nadřela a doslova přetahovala se psem. Přiznávám, že některá zpětná vazba na moje vystavování nebyla příjemná, ale dneska jsem moc ráda, že mi ji někdo poskytl. Bez toho bychom pravděpodobně nikdy nebyli tam, kde jsme.



A jak zazářit potom na výstavě?


Katka:

Věřím, že úspěšný pes musí do výstavních kruhů nastupovat s „wow efektem“. 

Práce nás vystavovatelů je najít přednosti našeho psa a pracovat na tom, jak je ukázat v nejlepším světle. A pochopitelně pracovat taky na nedostatcích našich psů, a to se špatně dělá, pokud k sobě nejsme upřímní a nevidíme vady našich vlastních psů.


Hodně si zakládám na tom, že všechny psi, které vystavuji, musí výstavy bavit. A za ty roky jsme doma měli krásné jedince, které výstavy nebavily, a tak prostě nejezdili a žili krásný život i bez titulů.


A outfit – jedině St. John. 😊 Kdo je zkusil tak ví o čem mluvím. Lepší oblečení na vystavování jsem nikdy neměla. Dodržuji, že sukně musí být na nebo pod kolena. 



Gabriela: 

Za mňa musí pes naozaj spĺňať čo najbližšie dokonalému štandardu, teda keď nastúpim do kruhu, musí byť proste top, celkový groming. Celkovo ako vyzerá, ten efekt musí byt topka.


Tereza:

Celkový dojem krásného psa umocňuje perfektní grooming, za kterým je pravidelná péče o srst, dostatek pohybu, který vede ke správné svalové kondici psa (ta následně ovlivňuje mnoho faktorů), dále kvalitní strava, vhodně zvolený styl handlingu - typický pro dané plemeno. A v neposlední řadě i vystupování handlera - a nemám tím však na mysli jen oblečení. 



Změnil se po výhře zájem o váš chov nebo plemeno?


Tereza:

Domnívám se, že je ještě příliš brzy dělat jakékoli závěry. Nicméně Šampion Šampionů není až tak medializovanou akcí v rámci široké veřejnosti, jako je tomu třeba u Crufts, takže velký dopad na popularitu plemene to mít nebude. Myslím si však, že se o to, aby se plemeno dostalo do povědomí lidí, snažíme s mamkou dlouhé roky a úspěšně se nám to daří. 


Gabriela:

U mňa dáke zmeny v chove nenastali, ak robíte dobré svoju prácu, tak aj ďalší jedinci vo svojom chove by mali mat slušné predpoklady na výstavy. A ak vás už ľudia poznajú a sledujú o vašom chove, že celková práca, zdravie a úspešný odchov je najviac. Vyhrať ŠŠ je taká krásna odmena za svoju prácu.

     

Katka:

Nezměnilo, výhra neměla vliv na pohled na plemeno, nebo chov. Stále máme stejné cíle a snahu v chovu. Osobně si myslím, že cíle v chovu by měly být dlouhodobé a chovatel na nich musí usilovně pracovat a vyhrané výstavy by na ně neměly mít vliv. A je potřeba taky napsat, že každý úspěch je současně splacen chovatelskými neúspěchy. 



Takže se vám nezaplavil inbox poptávkami na „BISová” štěňátka, to je pozitivní. A jaké pro vás bylo nastoupit s tím nejlepším na další výstavě?


Gabriela: 

Po ŠŠ nás čakali ďalšie výstavy a bolo to skvele, lebo ľudia si ma pamätali že Broso vyhral ŠŠ. Gratulovali, bolo to milé, keď prišli a povedali vám, že sledovali a držali nam palce! To je naozaj tak krásny pocit.


Tereza: 

Fibich od ŠŠ zatím absolvovala pouze pár výstav a stále se ji velmi daří i v závěrečných soutěžích, takže máme z každého úspěchu neskutečnou radost! Nicméně k této problematice - ačkoliv je to velmi tenký led - já velmi doufám, že se mi daří držet se nohama pevně na zemi.

Sto rozhodčích, sto názorů. Je potřeba si uvědomit, že jako vystavovatelé platíme za to, abychom se dozvěděli názor daného rozhodčího na našeho psa. 

Já osobně preferuji vyzkoušet všechny rozhodčí aspoň jednou a když se můj pes danému rozhodčímu nelíbil v typu, nebo mu vytknul nějakou vadu, která se nedá ovlivnit (tzn. nevytýkal mu kondici, předvedení, grooming), příště na něj už znova nenahlásím - tečka. Poděkuji za názor, ať už s ním souhlasím nebo ne - a tím to pro mne hasne. 


Pomlouvat na sociálních sítích, někoho veřejně shazovat a ohánět se tituly mi přijde nemístné. Ale jelikož ke svému psovi mnohdy nebýváme tolik kritičtí, je těžké určit, kdy má pravdu o případné kvalitě/nekvalitě rozhodčí a kdy majitel.


Katka: 

Zrovna u Dobbyho jeho vítězná kariéra po celém světě pokračovala. Po ŠŠ byl v roce 2022 vystavován na pár výstavách a z toho získal BIS na výstavách v Oldenburg, Tullnu a Brně. Pár výstav jsme naplánovali pro začátek roku 2023, abychom se nachystali na výstavy do Ameriky, kde Dobby vyhrál nejvyšší možný titul Best of Winners na americké speciální výstavě malamutů.


Nevystavujeme na každé výstavě a vystavujeme jen pokud to potřebujeme. Vyhledávám výstavy se specialisty na plemeno, protože mě zajímá jejich názor na naše psy. Ale samozřejmě zmiňovaný návrat na zem po velkých vítězstvích jsem zažila několikrát. Nicméně vždy respektuji názor rozhodčího. 



Už zaznělo tolik inspirativního, pojďme na poslední otázku. Co byste poradili všem, kteří o výhře BIS Šampiona Šampionů sní?


Katka: 

Ráda používám citát od Walt Disneyho

„Všechny naše sny se mohou splnit, pokud máme odvahu si je splnit.“

Možná bych ještě doplnila, že je potřeba vzdělávat se, respektovat zkušené chovatele, ptát se a hlavně být kritičtí k sobě a svým odchovům. 


Gabriela: 

Tu podľa mňa sa nedá poradiť na výhru. Ja skôr by som povedala, že ten pocit, tu výhru prajem naozaj každému zodpovednému, milujúcemu majiteľovi-chovateľovi. Aby sme sa tešili z víťazstiev aj ostatních, priali úspech a hlavne aby sme si ten spoločný koníček užívali a zdokonaľovali pre daľšie generácie. 

Pravé naša láska k týmto zázračným tvorom je to, čo nás spája a bude naďalej na prospech všetkým.

Tereza: 

Nikdy nepřestávejte snít. V České republice se nám až po téměř 30 letech aktivního vystavování a chovu našeho plemene podařilo vyhrát první titul BIS. Pokud vytrváte ve svých úsilích, a budete mít výjimečného psa s perfektním handlingem a groomingem, Váš sen se jistě jednou stane skutečností.


Za poskytnutí fotek Katky a Gabriely děkujeme Láďovi - www.hajekphotography.cz.


 

Top Dog Handling

Na závěr něco o nás, pokud se ještě neznáme. 😊


Vystavujeme plemena všech skupin FCI a své zkušenosti rády předáváme na workshopech a lekcích handlingu. Několikrát jsme reprezentovaly ČR ve světovém finále Eukanuba World Challenge s absolutními vítězi soutěže Pes roku, třikrát jsme vyhrály BIS na Šampion šampionů, 82x BIS na dalších výstavách. Začínaly jsme jako děti v junior handlingu a nyní se věnujeme vzdělávání aktuálních mladých vystavovatelů pod záštitou ČMKU. A ve volném čase občas napíšeme něco na náš blog.


823 views0 comments

Recent Posts

See All

Comments


Kam dál?

Přečtěte si, kdo jsme a co děláme.
119474460_3128443517254673_4806263278706775228_n.jpg
Seminar-84.jpg
akita_inu_handling.jpg
bottom of page